Kyjská farnost – zastavení na svatovojtěšské stezce

Ve dnech 23. a 24. dubna 2016 se stala naše farnost jedním ze zastavení právě otevírané poutní stezky sv. Vojtěcha. Otevření první etapy svatovojtěšské stezky bylo kamínkem do mozaiky oslav 1050. výročí křtu Polska, odehrávajících se zčásti také na území České republiky, a zároveň součástí slavnostního zahájení Polsko-českého kulturního roku 2016. Oslavy křtu Polska, probíhající v zemi našich sousedů během celého roku, se koncentrovaly především kolem jubilejního dne 14. dubna, kdy byla sloužena mše v katedrále v Hnězdně (jako připomínka křtu prvního historicky doloženého polského panovníka Měška I., který přijal iniciační svátost prostřednictvím své české manželky kněžny Doubravky z rodu Přemyslovců 14. dubna 966). V Čechách začaly 10. dubna 2016 při bohoslužbě v bazilice sv. Jiří na Pražském Hradě (od 17. hod.), celebroval ji poznaňský arcibiskup a předseda polské biskupské konference Stanisław Gądecki, koncelebroval český primas Dominik kardinál Duka, za účasti dalších kněží, včetně polských působících v ČR. Při obřadu tak byli také P. Edward Walczyk a P. Mariusz Kuźniar.
Symbolicky se pak další část oslav „křtu Polska“ v ČR odehrála během otevření stezky sv. Vojtěcha ve dnech 22.–24. dubna 2016. Světec, vnímaný ve středoevropském kontextu jako česko-polský resp. Spíše polsko-český je pro Čechy i Poláky ztělesněním ideálů křesťanského života, přičemž každý národ akcentuje více jiné jeho přednosti. Oslavy začaly v pátek 22. dubna v poledne prezentací koncepce stezky sv. Vojtěcha v Polském institutu, kde o projektu promluvili Julian Golak, zástupce Dolnoslezského vévodství a sdružení Solidarność Polsko-Czesko-Słowacka, a prof. Konrad Czapliński.
Bezprostředně poté se přesunuly do prostor nedalekého kláštera dominikánů, kde byla zahájena výstava Polsko-české dny křesťanské kultury „Zůstaňme rodinou“. Místo je zároveň jedním ze zastavení na svatovojtěšské stezce, neboť při dominikánském kostele sv. Jiljí existuje polská farnost v Praze.
V sobotu 23. dubna odpoledne dorazili na Břevnov poutníci z Dolního Slezska, Wroclavi, Nové Rudy, Kladska a dalších míst. V kostele sv. Markéty vyslechli přednášku místního převora-administrátora Petra Prokopa Siostrzonka, který nezapřel výtečnou polštinou svůj slezský původ. Promluvil zde také J. Golak. Po prohlídce a žehnání se hosté přesunuli ke katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde je provedl E. Walczyk. Slavnostní bohoslužbu zde sloužil Dominik kardinál Duka, koncelebroval E. Walczyk. Ten byl také prohlášen kaplanem (duchovním asistentem) sdružení Solidarność Polsko-Czesko-Słowacka (ustanoven od 14. března). Od 20. hod. proběhlo česko-polské setkání na kyjské faře.
Hosté si prohlédli místní kostel sv. Bartoloměje a poslechli koncert „netradiční kapely tradičního jazzu“ MK3, v níž hrají naši farníci Pavel Habán a Petr Weigricht. V neděli 24. dubna prožívali poutníci sváteční mši spolu s kyjskými farníky a zaznělo kázání E. Walczyka o smyslu vytváření pout mezi Čechy, Poláky a Slováky na základě vzájemného respektu a křesťanské lásky.
Pro naši farnost může být osobnost sv. Vojtěcha spojena jednak s aktualizací jeho radikálních výzev k mravní opravdovosti a niternosti, které nacházejí tradičně ohlas v českém prostředí, jednak s připomínkou klíčového kroku Miloslava kardinála Vlka v době jeho působení na arcibiskupském stolci, kdy žádal počátkem 90. let minulého století o povolání polských knězí do českých zemí, mj. s odkazem na službu sv. Vojtěcha prokázanou polskému národu. (V daném kontextu není nezajímavé a náhodné, že historik Václav Chaloupecký, který jako první interpretoval nově vazby staroslověnské a latinské liturgie a souvislosti počátků křesťanství v českých zemích, na Slovenskou a v Polsku, pobýval počátkem dvacátého století u svého strýce-faráře Gustava Lásky v Kyjích. Byl to právě Chaloupecký, kdo nalézal určité spojnice mezi duchovním profilem sv. Vojtěcha a arcibiskupa Arnošta z Pardubic, zdůrazňované později i dnes jako součást česko-polských kulturních dějin.)
Ať otevření stezky svatého Vojtěcha připomíná také, že cestu k srdci českého národa nalezl Vojtěch Slavníkovec svým životem podle evangelia: když vystupoval na pražský biskupský stolec, šel bos na znamení pokory a pokání… Chudý, pokorný a vnitřně usebraný a opravdový.
H. M. K., 18. května 2016

Komentáře nejsou povoleny.