Radost evangelia je pro všechny křesťany

Evangelii gaudium, česky „radost evangelia“, je apoštolská
exhortace, vydaná papežem Františkem v listopadu minulého roku. Chtěli bychom se postupně jednotlivým částem tohoto významného dokumentu věnovat a vyzvat věřící, aby si ho s námi také přečetli.

Nemusíme mít ve zvyku číst encykliky a další církevní dokumenty. O tomto dokumentu se často mluví, a jakkoli v
něm Svatý Otec varuje před zesvětštěním církve, tak nejen
církev, tak i sekularizovaný svět o této exhortaci mluví s
respektem. To přitáhlo i moji „zesvětštělou“ pozornost a
nelitoval jsem – dokument je určen pro kněží, zasvěcené osoby
i veškerý lid hlásící se ke Kristu. A výzev jsem v něm pro
sebe našel celou řadu.

Klíčovým motivem exhortace je vyjití, exodus církve ze sebe. Každý
křesťan je v evangeliu i zde zřetelně volán do role misionáře.
Věřící jsou burcováni k iniciativnímu předávání víry,
která se projevuje skutky lásky, ale také nasloucháním a slovem.
Jádrem našeho misionářského sdělení má být Boží láska ke
každému člověku, kterou Ježíš Kristus proměnil v oběť na
kříži za nás všechny a věčně živý nás všude doprovází a
i nám nabízí věčný život. Papež František nejdříve vysvětluje
podstatu naší osobní misie a často čtenáře směruje na
konkrétní verše evangelia které k šíření evangelia vybízejí,
ale nenechává ani nikoho na pochybách ani o tom, jak má naše
předávání evengelia vypadat, jakkoli zdůrazňuje cit pro
okolnosti a otevřenost Duchu Svatému.

Podstatné je, že autor v dokumentu nemění nic na církevní
doktríně, naopak se k tradici církve hlásí, přičemž klade i
důraz na kulturní odlišnosti různých koutů světa a různých
sociálních skupin obyvatelstva. Evangelium uvádí jako něco, co
kultury sjednocuje i při zachování specifické formy předávání
poselství. Naopak Svatý Otec kritizuje globalizaci jako zdroj
úpadku kulturních kořenů v důsledku invaze tendencí jiných
kultur ekonomicky rozvinutých, ale eticky slabých.

František se v exhortaci šířeji pozastavuje u situace současného
světa, kterou v nadpisu sice šetrně označuje pojmem „výzvy“,
avšak dále ji nevykresluje v zářivých barvách a zejména
poukazuje na prohlubující se sociální nerovnost, kterou podle něj
způsobuje „ekonomie vyřazování, která zabíjí“. Papež se nesnaží navrhnout nový politický ani ekonomický systém. Ale
klade důraz na sociální rozměr evangelizace, když nakonec Bůh přišel
na zem pro chudé. Křesťany současného světa varuje před
upadáním do šedi a skepse: „Zklamáni realitou, církví nebo
sebou samými žijí v ustavičném pokušení přilnout k nasládlému
a beznadějnému smutku, který ovládne srdce jakožto ‘nejcennější
ďáblův elixír’“

Celkové vyznění díla na mě i další věřící v okolí,
kteří tento téměř stostránkový a myšlenkově hutný text
dočetli nebo se jím ještě prokousávají, zanechalo velmi
pozitivní naladění. Nakonec slovo exhortace v našem významu
označuje povzbuzení a totéž papež v kapitole o homílii
zdůrazňuje i kněžím.

I z toho důvodu bych se chtěl o tuto Radost evangelia s dalšími
křesťany podělit. K dispozici je elektronicky na stránkách
rádia Vatikán
, tištěná vyšla v možná o něco
stravitelnějším překladu v nakladatelství
Paulínky
a snad ji tak brzy najdete i v naší farní knihovně.
Zajímavé je, že plné znění ve formátu PDF se objevilo také na
stránkách Pirátské
strany
.

Na webu farnostkyje.cz se postupně objeví odkazy na jednotlivé
části exhortace, u kterých se pokusím vytáhnout myšlenky, které
mi připadaly nejdůležitější. V komentářích k těmto
příspěvkům pak každý čtenář bude moci napsat svoje postřehy,
jak se ho daná část dotýká nebo prostě jen vypsat odstavce,
které ho nejvíce zaujaly. Tímto způsobem může vzniknout něco
jako „dálkové“ komunitní sdílení, které nás může
obohatit. Něčí sdílená osobní zkušenost s evangelizací je jak
zdrojem radosti, tak i inspirací pro ostatní, takže už se třeba
nebudeme tolik bát vyjít na misie.

Vojtěch Dědek

Církevní dokumenty
Čtete papežem publikované církevní dokumenty (encykliky, exhortace)?
  • - ( 0 hlasů )
  • - ( 3 hlasů )
  • - ( 0 hlasů )

Komentáře nejsou povoleny.