Práce jak na kostele?

8.12.2010

Co se to opravuje na kostele sv. Bartoloměje? A můžeme nějak pomoct?

Pokud by někoho ovlivnil tento poněkud sugestivní článek a napadlo ho obdarovat na Vánoce náš kostel, může tak učinit buď hotově do rukou pana faráře anebo převodem na farní účet č. 10204349/0800 (do zprávy pro příjemce uvést slovo “kostel”). Kdo tak učiní do konce tohoto roku, může tento dárek také ještě letos odečíst ze základu daně a hned v březnu dostat 15% nazpět – potvrzení vydá pan farář na vyžádání.

8.12.2010
Kostel na Černém Mostě zatím nestojí a ještě nějakou dobu stát nebude. Už teď však asi všichni dobře víme, že nás bude stát značné množství práce a peněz.

Ale máme tu už mnoho staletí ten NÁŠ kostel svatého Bartoloměje v Kyjích, do něhož rádi chodíme, který má svou dávnou duši, na nějž jsme snad i trochu hrdí a jehož hodnota možná nejde ani vyčíslit. A přišla chvíle, kdy i on, poté co pro nás vykonal a stále koná velikou službu, potřebuje zase teď tu naši.

Obvykle býváme vyzýváni, abychom všichni zapojili svoje ruce i duše do života farní komunity. Nejen abychom chodili na farní setkávání, ale též sami udělali nějakou práci – pomohli s úklidem uvnitř i kolem kostela a fary, pomohli připravit Mikulášskou nadílku nebo uspořádali nějakou jinou akci třeba pro naše vlastní děti.

Ale zrovna tady naše ruce mnoho pomoct nemohou. Kostel je samozřejmě chráněn památkovou péčí a drtivou většinu oprav musí zajišťovat firmy s licencí na stabební úpravy památkových objektů a odborné restaurátorské firmy.
Lešení, které jsme měli možnost na podzim kolem kostela vidět, napovídá, že byly provedeny opravy fasády, vyměněny kameny, které to potřebovaly. Podaří se snad vyřešit odvodnění kostela, aby do zdiva nevzlínala vlhkost. Střecha kostela je na některých místech děravá. A vzácné fresky, které už dávno neměly existovat, ale přežily éru totality, opovážlivě blednou a naléhavě potřebují restaurátora.

A na to všechno jsou potřeba v první řadě peníze. Celkové náklady stavebních rekonstrukcí byly odhadnuty na 688 tisíc korun. Zásluhou úsilí otce Edwarda se na opravu podařilo získat grant ministerstva kultury ve výši 580 tisíc korun, ale zbylých 108 tisíc musí jít z kapsy naší farnosti, a to jsme pravděpodobně my, kdo čteme tyto řádky. Na obnovu fresek (40 tisíc korun) a oprýskané klenby pod kůrem (zhruba stejná částka) grant nemáme a tak je to další výzva pro naši adventní štědrost.

Přestože máme každou neděli problém se do kostela vejít, bývá nás plný, dosud se v něm našli pouze 2 (slovy dva!) lidé, kteří dali na výzvu pana faráře uveřejněnou v kostele a na webu a na opravu kostela přispěli, a to dokonce nemalými obnosy. Ale proč tak málo z nás? Škoda že tu nemáme aspoň několik nuzných vdov z kapitoly 12 Markova evangelia, které by daly těch pár drobných ze svého nedostatku. Ale většina z nás v této jedné z nejvyspělejších zemí na světě má přebytek, tak proč je takový problém najít v každé kapse něco na věc, která je nejen správná, ale dokonce nezbytná?

Vzpomínám si, jak nás ve škole učili, že za dávných časů vydával každý povinně ze svého výdělku jednu desetinu církvi. Asi by i jedna desetina z našeho přebytku stačila na to, abychom postavili kostel zbrusu nový, pokud bychom se zapojili opravdu všichni. Ale dokážeme ji obětovat? Za každou službu jsme si zvykli platit – za fungující výtah, za přezuté pneu. Tak proč bychom nemohli ocenit službu, kterou nám poskytuje náš starý kostel?

Vojtěch Dědek

P.S.: Pokud by někoho přece jen ovlivnil tento poněkud sugestivní článek a napadlo ho obdarovat na Vánoce náš kostel, může tak učinit buď hotově do rukou pana faráře anebo převodem na farní účet č. 10204349/0800 (do zprávy pro příjemce uvést slovo “kostel”). Kdo tak učiní do konce tohoto roku, může tento dárek také ještě letos odečíst ze základu daně a hned v březnu dostat 15% nazpět – potvrzení vydá pan farář na vyžádání.

Komentáře nejsou povoleny.