Letos v Betlémě mrazivo, ale živo!

20.12.2009

Přečtěte si reportáž z letošního Živého Betléma na Černém Mostě!

20.12.2009

Po proleženém týdnu, ještě se zvýšenou tělesnou teplotou, ale pod vlivem prášků, kapek a dobré nálady se vydávám na Černý Most. Nemůžu si přece nechat ujít Živý Betlém, který se zde koná letos již potřetí. Tentokrát jsem byl plný zvědavého očekávání, jelikož moje zapojení do organizace bylo nulové, pokud nepočítám zapůjčení dvou potomků do malých roliček pastýřů a dětí, které dostaly tu milost, setkat se s právě narozeným Spasitelem osobně. Už tam dobrých tři čtvrtě hodiny mrznou a navíc si nevzaly tlusté ponožky do bot! Musím je rychle dostat do tepla, proto jsem vyrazil raději dřív, aby na mě nemusely čekat, až to skončí.
Jak jsem se dozvěděl, většina protagonistů podlehla nemoci těsně před akcí, ale nikdo z nich nechtěl obětovat tuto šanci opět takovou událostí oslovit slušný počet obyvatel panelového sídliště, z nichž asi málokdo se v letošním roce s Kristem setká i jinde než právě u této příležitosti.
Už jsem skoro tam, teploměr na štěrboholské spojce ukazuje -14 stupňů. Tu náhle se mi mlží čelní i boční skla auta, už přes ně není skoro nic vidět. Kontroluji recirkulaci, ale je vypnutá – asi tam něco zamrzlo. Zbývá jediná možnost, otevřít naplno okýnka a užít si tu vnější teplotu rovnou plnými doušky. Pomohlo to, už vidím komerční záři Vánoc, čišící z reklam obchodního centra Černý Most.
A jsem na místě, začali včas, nestihl jsem začátek. Mráz tentokrát opravdu dělá své – pastýřům definitivně zamrzly zobcové flétny, letošní hudební novinka se tedy odkládá na příští rok. Ale odhodlání herců je ještě patrnější než vloni, asi tím vším, co museli obětovat. U všech je také vidět zkušenost z minulých Živých Betlémů, na první pohled patrná ve větší jistotě a přesvědčivosti projevu. Nakonec mezi těmito hudebníky, zpěváky i herci nalezneme řadu těch, kteří s vystupováním mají četné amatérské i profesionální zkušenosti.
Na scénu přichází Šimon a oznamuje své mamince tu těžko uvěřitelnou, ale tak úžasnou zprávu. Vybaluji kameru, světlo i zvuk je dobré, i když je dávno tma – reflektory a tentokrát již dva mikrofony umožňují dobře vidět a slyšet všem, kteří přišli na tuto krátkou pouť. Odhadem se zdá, že počet diváků se oproti loňskému putování nezmenšil, což je při tomto mrazu malý zázrak.
Herci i diváci, vybavení lucernami a lampióny se dávají na cestu, spolu se zpívajícím Vondrášem a Matoušem. Na cestu jim však svítí i měsíc, kterému zdatně konkuruje jasný Jupiter téměř v konjunkci, navíc právě nad místem, kde se dnes vyskytuje náš malý místní Betlém.
Dav zastavuje a trojice andělů vytrubuje slávu Bohu na výsosti. Zde nastává další překvapení – snad alegorický vůz? Ne, jedná se o mobilní jeviště, díky kterému jsou herci opravdu vidět odevšad. Na scéně se objevují dvě holčičky, ne v právě pěkné rozpravě, jedna panenka je totiž málo pro dvě holky. Ale nakonec přiběhne kamarád a není si jistý, jak jim oznámit tu zaručenou zprávu o právě narozeném Spasiteli tak, aby tomu děvčata byla ochotna uvěřit. Je rozhodnuto co s panenkou, Ježíšek přece musí dostat nějaký dárek. A jde se do Betléma.
V tu chvíli se i jeviště dává do pohybu a pan farář, otec Edward vyzývá všechny přítomné děti k nastoupení. Není třeba je dlouho přemlouvat.
Další scéna se na mobilním jevišti odehrává o sto metrů dále, pekařka s ševcovou se do sebe pustily již po druhé větě sladké zdvořilostní konverzace. Když už málem došlo i na inzultaci, objevila se třetí tetka a oznamuje radostnou zvěst. Spory utichly i mezi dospělými, tak jako to šlo i mezi dětmi v předchozím obraze. Kéž bychom i my někdy dokázali ve vteřině utnout agresi jen pro to, abychom uctili narozeného Ježíše Krista.
Ještě kousíček cesty a jeviště alias autobus zastavuje, asfaltka dál nevede, pravděpodobně zde končí správní obvod Černý Most a začíná území historického města Betléma. Děti vystupují celkem rády, vlastním pohybem lze účinně bojovat proti zmrznutí. Celkově se mi zdá, že průběh je o dost rychlejší než vloni, asi právě kvůli mrazu. V tu chvíli mě napadá, co chudák Ježíšek, vždyť už musí být dávno také zmrzlý! Provizorní příbytek Svaté Rodiny je již na dohled, pan farář brzdí přední část davu – je dobré ke Králi přijít společně a důstojně.
Tak Spasitel v podání pětiměsíční holčičky je Živý a veselý, stejně jako jeho rodiče, kteří přímo vyzařují radost, pohodu a lásku danou Božským Otcem. A Josef ani nemá čepici. Jak to dělají? Pan farář vítá Ježíška a znějí Vánoční koledy, které zpívají opravdu všichni, herci i diváci, malí i velcí.
U ohně na louce “U splavu” je teplo, ale všichni se k němu nevejdou, rychle tedy třeba dopít čaj a sníst perníček rozdávaný malými pastýři, ale to už s těmi svými malými pastýři doslova utíkám zpátky na Čerňák a do auta, v němž díky výše popsaným skutečnostem samozřejmě příliš teplo není. Ještě snad pět minut všichni hlasitě pokašláváme, než dokážeme normálně mluvit a říct si, že to bylo úžasné.

Děkuji všem lidem, kteří akci připravili, i těm, kteří se přišli podívat a už svou přítomností vzdali čest slavnému narození Krále králů. Za to, že jste to nevzdali.

Vojtěch Dědek

Komentáře nejsou povoleny.