Z historie kostela

Toto je článek pocházející z pera paní Mgr. Jaroslavy Náprstkové. Autorka v něm shrnuje, jak bylo s kostelem nakládáno v různých etapách českých dějin, založením kostela ve 13. století začínaje a restaurováním maleb v 80. a 90. letech 20. století konče.

V dominantní poloze na návrší, obtékaném Rokytkou, byl postaven některým pražským biskupem v období 20. – 70. let 13. století kostel, o němž se první zmínka vyskytuje až v r. 1306. Tehdy biskup Jan IV. z Dražic řešil svízelnou finanční situaci bílinského arcijáhenství tím, že příjmy z kyjského kostela přenechal tamějším arcijáhnům, kteří také do Kyjí jmenovali své zástupce – vikáře.Patronátní právo však i nadále náleželo pražským biskupům.

V Kyjích předpokládáme existenci dvou hospodářských dvorů a tvrze.Jeden dvorec patřil šafáři, neboli hospodářskému správci biskupských statků, druhý snad bílinskému arcijáhenství.Po husitství zanikla zdejší fara, hospodářské dvory a tvrz zpustly. V r. 1570 za majitele Václava Hrzána z Harasova byl kostel přifařen k novoměstskému kostelu sv. Jindřicha.

Postupně došlo k obnově kyjského hospodářství. Také v kostele byly provedeny stavební úpravy. Na počátku 17. století byla přistavěna na severu sakristie v místě původního vstupu do kostela. V západním průčelí vznikl nový portál a malá předsíň, byl proražen i průchod původně zazděným podvěžím. V 18. století byl kostel vybaven barokním mobiliářem, středověké malby byly zabíleny nebo přemalovány.


Kostel se stal v r. 1754 opět farním, a to zásluhou tehdejší majitelky Kyjí Marie Terezie, velkovévodkyně Savojské, která na svých panstvích programověobnovovala zaniklé farnosti.Pro kostel znamenalo toto období úpravy, při nichž došlo k zazdění středověkých oken anaopak proražení nových velkých oken, čímž však byly poškozeny nástěnné malby v lodi.

V r. 1854 byly provedeny výrazné zásahy v horním podlaží zvonice.Byly odstraněny dřevěné ochozyahorní patro věže bylo nově vyzděno. Objevené nástěnné malby v kostele byly znovu zabíleny.

Následovalo dlouhé období, kdy kostel značně chátral, takže v letech 1973 – 1989 došlo ke generální opravě.V této doběbyla kromě jiných zásahů zazděna barokní okna a podle nejlépe dochovanéhorománského okna byla naopakobnovena menší okna.Nešťastně však byla proražena také okna v severní a jižní stěně presbytáře, kde ve středověku okenní otvory nebyly.Tím došlo k poškození nástěnné malby právě v místě, které by nás dnes velice zajímalo. Nové okno v severní stěně kněžiště poškodilo postavu biskupa, z níž zbylo jen torzo.

Na přelomu 80. a 90. let restaurovali nástěnné malby manželé Hana a Miroslav Slavíkovi .Na stěnách presbytáře se opět objevila řada biskupů v nadživotní velikosti.Majestátní zobrazení biskupů vedle postav světců na nejčestnějším místě kostela i neběžné ikonografické náměty prezentujísebevědomí kyjských majitelů – pražských biskupů a arcibiskupů. To, že tito církevní představiteléna svém zboží v Kyjíchpříležitostně pobývali, dokládá i několik listin, vydaných v Kyjích.

Zdroj: Mgr. Jaroslava Náprstková

Komentáře nejsou povoleny.